Dachstein - Steinerweg

Poslední červnovou neděli jsem vyrazil za Urbošem do Rakous. Cílem bylo vyzkoušet bivak ve stěně, a Michalem vyhlídlá Steinerweg na Dachstein s 1070 lezeckými metry a nápisem „guter biwakplatz“ uprostřed nákresu cesty slibovala dobrý podmínky. Původní plán jet stopem jsem zavrhnul, když jsem se ve tři ráno vracel domu ze Sallyho svatby, a těšil jsem se na celodenní spaní ve vlaku.
Lístek stál necelej litr, to by celkem šlo, ale z toho spaní celkem záhy sešlo… hned v Praze sem chytil židovskou školu (nekecam), v Budějicích je vystřídali vodáci, to bylo snad eště horší, a sotva vypadli taxme byli v Linzi a já musel přestupovat. Tramtadadá.
V Selztahlu čekal podle plánu Urboš s Jančou, proti plánu parádní počasí. Aspoň něco. Nicméně čim blíž sme byli k Dachsteinu, tim víc se počasí blížilo předpovědi a v Ramsau nás přivítal poctivej chcanec. Aspoň se prospim…
Počasí vydrželo beze změny i většinu pondělí, takže největší zářez dne bylo vynesení batohů s matrošem pod stěnu. Celkem vtipně sme si v nich odnesli i čelovky a někteří z nás si celkem vtipně odnesli zpátky na parkáč i helmu co měli na svojí šišatý na hlavě. Plán jsme přehodnotili z dvoudení flákačky s noclehem na jednodenní sprint na poslední lanovku. Budík po kratší debatě (až) na 3:00. Večer déšť ustává, hurá, ale v zápětí se zvedá takovej vichr, že Urobošvi narovnává kučery (ty ve vlasech). Utěšujem se tim, že je fouká od severo-západu a stěna je orientovaná na jih. V noci opět prší, a jak zjišťujeme za pár hodin, tak ve vyšších polohách sněží.
Ráno lámeme rychlostní rekordy v nástupu pod stěnu, teda než dorazíme na firn a já necham Michala prošlapávat stopu v jeho zbrusu novejch-hadrovejch-lezečko-polobotkách, který si do cesty pořídil. Nástup nacházíme hned, celkem vtipná je metrová odtátá mezera mezi firnem a stěnou, dolejzáme trojkovym terénem na štand, což je konec druhý dýlky a začínáme jistit. Lezeme tak rychle, že si z cesty skoro nic nepamatuju. Akorát, že při pohledu na guter biwakplatz sme byli rádi, že pršelo. Skála v cestě byla povětšinou suchá, až na težký místa, jak už to tak bejvá. Třeba parádní traverz v kolmý stěně po zasněžený polici a chytech plnejch vody, nebo hladkej mokrej komín. Nebo hákovačku v převislym kouto-komíně. A Urboš to všechno vyžral, prevít… Vrcholová trhlina je plná sněhu eště od zimy, takže jí oblézáme stranou. 16:00, dolezli sme poslední dýlku, přichází mrak, abychom měli pořádný pozadí na fotky. Choďák na vrchol, dvě fotky v mlze, pohled na hodinky, obrečení poslední lanovky do údolí, sestup ferratou, pak ledovcem, co nám leze do bot ze všech směrů (a nejen do těch hadrovejch). 17:05 dorážíme na stanici lanovky, pět minut po odjezdu poslední kabinky. Dem se aspoň kouknout na vyhlídku, kde je kromě výhledu do E-čkový ferraty Skywalk k vidění odjíždějící poslední lanovka, která jela až 17:10. Ehm.
Další ferrata dolu, sjezd firnovejch polí na cepínu jak báby na koštěti, a po 15,5 hodinách od vstávání nás na parkáči vítá Janča s pivem a pořádnou svačinou. Olala.

Foto viz galerie.

 
Nahoru
dachstein_dv.txt · Poslední úprava: 2012/07/11 18:50 autor: Daniel Veleba
 
 
CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 4.0 International
chimeric.de = chi`s home Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0