Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| articles:oddilove-tatry-2014 [2014/03/07 10:35] – vytvořeno Blanka Pechačová | articles:oddilove-tatry-2014 [2014/03/07 10:36] (aktuální) – Blanka Pechačová | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| Gabo s Pumpou v úterý na pilíři pytel vskutku sundávají. Bobo s Helčou dosahují, ač v dolině, hned čtyř vrcholů (určeno dle počtu prezervativů s minimální dobou trvanlivosti do prosince 2014 v Bobově lékárničce). My ostatní trávíme restday výstupem na Kupoli. Dobývání Bradavice se zvrhává ve strašnou narozeninovou pařbu v Sedle pod Kupolou. Koudy vytahuje chlast (rozuměj půldeci Mozartovy koule), Klavído sladkou tyčinku a všichni mě chtějí horlivě líbat… | Gabo s Pumpou v úterý na pilíři pytel vskutku sundávají. Bobo s Helčou dosahují, ač v dolině, hned čtyř vrcholů (určeno dle počtu prezervativů s minimální dobou trvanlivosti do prosince 2014 v Bobově lékárničce). My ostatní trávíme restday výstupem na Kupoli. Dobývání Bradavice se zvrhává ve strašnou narozeninovou pařbu v Sedle pod Kupolou. Koudy vytahuje chlast (rozuměj půldeci Mozartovy koule), Klavído sladkou tyčinku a všichni mě chtějí horlivě líbat… | ||
| - | {{: | + | {{: |
| I přes pokračující únavu musíme ve středu do hory. Probouzí nás další kýčovité slunce, někoho spíš až bolest hlavy a kocovina... Jelikož výstup na Streleckou vežu Levým pilířem za IV zabírá Robert se zbytkem, Pumpa si se mnou chce dát svůj restday v podobě výšlapu na Slavkovský štít. Kroutil píše, že je to hřebenem na vrchol za I. Cajky proto necháváme na chatě a jdeme nalehko. Shoda okolností nebo snad mé šnečí tempo vedou k tomu, že Kroutil kecal a my stojíme pod hřebenem bez cajků, které by se zrovna hodily… Zdoláváme alespoň Vrchol blaha (Slavkovská kopa) a Východnou Slavkovskou vežu. Pumpa mi celý den názorně ukazuje, co to znamená být jednou dole a jednou nahoře. Z přechodu hřebene se stává nekonečná série stoupání a klesání – aneb „nad hřebenem pod hřebenem nikdo nesmí stát nebo dál nebudu hrát…“ – Zatímco s Pumpou pumpujeme na hřebeni krev do žil, plukovník Koudy a Želva chytají bronz na „želvích kamenech“ v Rovienkové kotlině a Bobo a spol. střízliví u prvních štandů na Strelecké veži. O půl šesté večer přichází Želva do našeho zatuchlého, | I přes pokračující únavu musíme ve středu do hory. Probouzí nás další kýčovité slunce, někoho spíš až bolest hlavy a kocovina... Jelikož výstup na Streleckou vežu Levým pilířem za IV zabírá Robert se zbytkem, Pumpa si se mnou chce dát svůj restday v podobě výšlapu na Slavkovský štít. Kroutil píše, že je to hřebenem na vrchol za I. Cajky proto necháváme na chatě a jdeme nalehko. Shoda okolností nebo snad mé šnečí tempo vedou k tomu, že Kroutil kecal a my stojíme pod hřebenem bez cajků, které by se zrovna hodily… Zdoláváme alespoň Vrchol blaha (Slavkovská kopa) a Východnou Slavkovskou vežu. Pumpa mi celý den názorně ukazuje, co to znamená být jednou dole a jednou nahoře. Z přechodu hřebene se stává nekonečná série stoupání a klesání – aneb „nad hřebenem pod hřebenem nikdo nesmí stát nebo dál nebudu hrát…“ – Zatímco s Pumpou pumpujeme na hřebeni krev do žil, plukovník Koudy a Želva chytají bronz na „želvích kamenech“ v Rovienkové kotlině a Bobo a spol. střízliví u prvních štandů na Strelecké veži. O půl šesté večer přichází Želva do našeho zatuchlého, | ||
