Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
articles:skalak_ii [2014/12/03 20:29] – Mikuláš Heger | articles:skalak_ii [2014/12/03 20:30] (aktuální) – Mikuláš Heger | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Kuráž nás ale v teplém letním dni neopouští a vyrážíme na další „sedmu“, | Kuráž nás ale v teplém letním dni neopouští a vyrážíme na další „sedmu“, | ||
- | Pak mě to nějak táhne k Ottovým věžím, vábí mě jejich Údolní cesta (VII) opět autor J. Smítka, člověk, kterého si moc vážím. Od dob, co jsem začal hltat lezeckou literaturu je pro mě opakování jeho cest velkou výzvou. Ale zpátky k Údolní cestě, jde opět o cestu s hvězdičkou (pěkná cesta). Nevím už, jak a proč jsem dospěl k závěru, že cesta s hvězdičkou | + | Pak mě to nějak táhne k Ottovým věžím, vábí mě jejich Údolní cesta (VII) opět autor J. Smítka, člověk, kterého si moc vážím. Od dob, co jsem začal hltat lezeckou literaturu je pro mě opakování jeho cest velkou výzvou. Ale zpátky k Údolní cestě, jde opět o cestu s hvězdičkou (pěkná cesta). Nevím už, jak a proč jsem dospěl k závěru, že cesta s hvězdičkou |
- | Po nějakých 15 minutách se rozhoupávám a silově přelézám onen vzdušný sokolík, je to tak VI UIAA, ale kdo si to nezažil, nepochopí. Dostávám se na polici k prvnímu kruhu,…, a cvakáám!!! Bože, děkuju. Dál už „jen“ koutová dvojspára k dalšímu kruhu. Ačkoliv to není lehké, je to už „jen“ | + | Po nějakých 15 minutách se rozhoupávám a silově přelézám onen vzdušný sokolík, je to tak VI UIAA, ale kdo si to nezažil, nepochopí. Dostávám se na polici k prvnímu kruhu,…, a cvakáám!!! Bože, děkuju. Dál už „jen“ koutová dvojspára k dalšímu kruhu. Ačkoliv to není lehké, je to už „jen“ |
- | Druhý den je mi divně, ale doráží holky, a tak jdu lézt. Na rozlez vybírám Netopýří spáru (VI) na Mnicha, je krásná a dobře zajistitelná. Dlouho se nemohu rozhoupat co dále, až mě Janina ukecá k výstupu na mocný Maják, vybírám Hranu zapadajícího slunce (VII), krásný název, krásná linie, jeden kruh nahoře. Je to boj, opět zkouška morálu, hlavně při výlezu z převislé jeskyně na hranu. Tady hodit řepu, to by bylo. Jsem už ve 20 metrech a stále mám jen pár smyček a jedny hodiny popsané v průvodci. Pod kruhem mě čeká morálové přelezení zvětralého žebra a poté ještě několik tahů po malých dírkách. Z jedné dvojprdy cvakám kruh, hlavou se mi mihne myšlenka, jestli ho nepopadnout a zkazit si tak výstup. To bych se radši odporoučel do hlubin, vždyť mám kdesi pod sebou tutové hodiny. Ztěžka nabírám lano a cvakám do kruhu. A je to! Dobírám Janinu, ozývá se její obvyklé: „Ty kráso!“ A co chlapa potěší víc, než obdiv partnerky. Nechávám se jistit od kruhu, nahoru je to již jen pár metrů, ale strach, jaký má vaše partnerka při představě, | + | Druhý den je mi divně, ale doráží holky, a tak jdu lézt. Na rozlez vybírám Netopýří spáru (VI) na Mnicha, je krásná a dobře zajistitelná. Dlouho se nemohu rozhoupat co dále, až mě Janina ukecá k výstupu na mocný Maják, vybírám Hranu zapadajícího slunce (VII), krásný název, krásná linie, jeden kruh nahoře. Je to boj, opět zkouška morálu, hlavně při výlezu z převislé jeskyně na hranu. Tady hodit řepu, to by bylo. Jsem už ve 20 metrech a stále mám jen pár smyček a jedny hodiny popsané v průvodci. Pod kruhem mě čeká morálové přelezení zvětralého žebra a poté ještě několik tahů po malých dírkách. Z jedné dvojprdy cvakám kruh, hlavou se mi mihne myšlenka, jestli ho nepopadnout a zkazit si tak výstup. To bych se radši odporoučel do hlubin, vždyť mám kdesi pod sebou tutové hodiny. Ztěžka nabírám lano a cvakám do kruhu. A je to! Dobírám Janinu, ozývá se její obvyklé: „Ty kráso!“ A co chlapa potěší víc, než obdiv partnerky. Nechávám se jistit od kruhu, nahoru je to již jen pár metrů, ale strach, jaký má vaše partnerka při představě, |
Tak 1. dubna zase někde na písku! | Tak 1. dubna zase někde na písku! | ||
--- // | --- // |